Teď už pomalu můžu říct, že se situace uklidňuje. A hlavně, co jsem ještě nenapsala, je fakt, že Tony tu má neskutečné zázemí u všech kamarádů a příbuzných, kteří nám půjčují, dávají, vypomáhají, jak se dá. To je prostě super. A navíc tu perfektně fungují různé bazary a “garage sales”, kde člověk nakoupí za hubičku. Třeba pračku jsme v bazaru koupili za 6,5 dolaru (napřed chtěli 20, ale bez garance, že bude fungovat – tak jsme to ukecali na 10 a pak nám u kasy dali 35% slevu) a pračka pere :))). Dětská kola máme půjčený od kamarádů a naše jsme koupili dohromady za 40 dolarů :))). Takže takhle. Ovšem na druhou stranu za jídlo tu necháváme strašný balík. To jsou fakt horentní sumy. Takže neustále hledáme cesty, jak tu to žití zlevnit, protože dát 4 dolary za jednu papriku, to je fakt nelidský… :(. Chybí nám tu zahrádka, ale už máme nějaké tipy na samosběry a plantáž borůvek, kam se chystáme zajet.
Léto užíváme na plné pecky. Máme to asi 200m k obrovskému a neuvěřitelně čistému jezeru, tak jsme tam skoro každý den. Ve městě je tu spousta parků a dětských hřišť, různé water parky.. Dneska jsme byli s BMX parku (Olí se rozhodl, že tomu místu bude říkat Nižbor 🙂 ), tak se Olí s bratránkem vyřádili na kolech. A když už jsem u toho bratránka (bude mu 10 a narodil se až když se Tony odstěhoval), na dnešek u nás spal a ráno se Tonyho ptal, jestli se Tony narodil tady nebo v ČR… docela úsměvné. Zatím k sobě s Tonyho sestrou a jejími dětmi hledáme cestu. Jsou nadšení, že jsme tu, hodně srdeční, laskaví, ale přeci jen styl života mají odlišný než my.
Tony se rozhodl, že v našem domečku se s děckama fakt nedá moc pracovat, tak ráno kolem 6:30 sedne na kolo a v 7 už stepuje před kavárnou v centru, kde úřaduje celé dopoledne. Na oběd se vrací domů. Nevím, jak dlouho to takhle půjde dělat, ale doufám, že dost :)). Minimálně do té doby, než najdeme nějaké odhlučněnější bydlení :). Domek, v kterém bydlíme, je totiž na prodej. Takže jestliže se domek povede prodat, budeme mít měsíční výpovědní lhůtu.. Máme povinnost pustit sem realitkáře spolu se zájemci a nebýt u toho. Zatím nás to nijak neomezuje – naopak, pozitivní je na tom to, že tu musíme udržovat jakžtakž uklizeno :). Už tu bylo asi 5 zájemců, další 2 se nám podařilo odradit osobně :)).
Začali jsme chodit do knihovny. Registrace je zdarma a knihovna pořádá spoustu zajímavých akcí pro děti – tvoření, čtení, koncerty. Myslím, že především na podzim budeme v knihovně víc než doma :-).
The Kom Family 