Posledních 14 dní jsme strávili v zajímavých kotrmelcích a zjistili, že najít nové bydlení není úplně snadné a že jestliže jednu věc řeší několik prostředníků najednou, tak rozhodně ne bezproblémově. Akce kulový blesk proběhla následovně:
11. 1. telefonát od Grega (property managera, který se stará o náš pronájem), že dům byl prodán a že nám musí ukončit nájem. 14. 1. nám dodal oficiální výpověď, kde stálo, že dům musíme opustit do 14. 2. Dalších pár dní jsme tak trochu přešlapovali na místě a čekali, jestli náhodou někdo z realitní společnosti, která dům prodala (nevíme, která to byla), či sám nový majitel (nevíme, kdo to je) nenavrhne, že bychom mohli zůstat déle. Nestalo se. Naběhli sem pouze 2 kontroloři, kteří udělali několikahodinovou inspekci celého domu (běžný způsob místní předprodejní kontroly, který, jak jsem se dočetla, je už zaběhnutý i u nás – viz článek iDNES) a na prodejní ceduli před domem nám přibyla další cedule s nápisem SOLD :-(.
20. 1. jsem začala maličko vyšilovat a Tony začal intenzivně hledat. Zjistili jsme, že z XY pronajímatelů, kteří připadali v úvahu, nabízí krátkodobý pronájem pouze jeden inzerent. (Ostatní vyžadovali roční, výjimečně pak půlroční smlouvu, případně chtěli nesmyslný peníz). Hned jsme si tedy domluvili schůzku. Domek byl ještě o něco menší než náš (celých 65 m² 🙂 ), zato ve velmi pěkném stavu, kompletně vybavený a v poměrně pěkné lokalitě. Paní byla velmi milá, ochotná, ovšem trvala na tom, že nám domek pronajme pouze do dubna, protože v letní sezóně ho pronajímá coby airbnb a vydělává jí úplně jiné peníze. Protože se nám tam dost líbilo, věděli jsme, že podobné bydlení za 1000,- USD/měsíc asi jen tak nenajdeme a zároveň se nám fakt nechce se v dubnu stěhovat znovu, požádali jsme jí, ať nám udělá novou cenovou nabídku až do našeho odletu, tzn. 20. 6. Druhý den se paní ozvala, že s prodloužením souhlasí, ale že jí za květen i červen dáme 1500 USD/měs. …
Ten samý den nám Greg zavolal, že nedaleko odsud se bude pronajímat dům, který ještě není v oficiální nabídce. Prohlídku jsme domluvili hned na druhý den. Za dům o 95 m² chtěli 900 USD/měsíc, ale s Tonym jsme se oba shodli na tom, že do takové barabizny už fakt jít nemůžeme. K našemu údivu byla ještě v daleko horším stavu než ta, v které jsme teď.
Po dlouhé diskuzi jsme se s Tonym dohodli, že za cenu jistoty, že můžeme zůstat až do 20. 6. a nakonec i pohodlí v zařízeném domku (kdy se můžeme všeho nashromážděného zbavovat pěkně průběžně až do června), se necháme dobrovolně odrbat. Paní jsme zavolali, že pronájem bereme a aby začala připravovat smlouvu.
Ovšem co se nestalo: den nato pozdě večer dostal Tony od Grega sms. Prý má dobrou zprávu, protože náš dům se neprodává, a my tedy můžeme vesele zůstat. WTF!!! (a to mi věřte, že zkratky náctiletých obvykle nepoužívám). Koukali jsme tu na sebe jako zjara. Druhý den ráno nám od paní dorazila smlouva a Greg nám zpackaný prodej potvrdil po telefonu. Proč k tomu došlo jsme se nedozvěděli, ale s Tonym se domníváme, že kupec asi hodil zpátečku poté, co mu sdělili výsledky kontroly. V každém případě – buď na popud majitele, nebo ze svého rozhodnutí – se Greg s výpovědí trošku unáhlil.
Dům se neprodává… No jo, jenže, když zůstaneme, takovouhle přestřelku můžeme klidně zažít znovu a do toho se nám už fakt nechce. Na druhou stranu – rozdíl mezi zůstat (v nejlepším případě až do června) a nezůstat je 2300,- USD. A to je sakra znát!
Začali jsme tedy komunikovat z pozice odcházejících nájemníků a majiteli po Gregovi vzkázali, že nás buď nechá i přes případný prodej v domě do 20.6., nebo se balíme a odcházíme jinam. A vida, na druhý den (tzn. včera) jsme dostali novou nájemní smlouvu s dobou trvání do 20. 6. a domluvili jsme se na znění dodatku, že zůstat můžeme i v případě, že se dům prodá. Zítra to jdeme podepsat, tak nám držte palce ;-).
Zatím se nám před domem stále klinká cedule SOLD. Doufám, že než ji přijedou sundat, ještě stačí odradit pár koupěchtivých kolemjdoucích (nebo aspoň oddálí jejich další útok 🙂 ).
The Kom Family 