Pro ty z Vás, kteří do Států běžně nelétají, rychle vysvětlím situaci. Vlastním turistické B2 vízum pro půlroční vstup do země s 10letou platností. Získat toto vízum stojí poměrně dost úsilí, a to především, pokud jste manžel/manželka občana Spojených států. O našich perepetiích, které tomu předcházely, si můžete přečíst v jednom z mých předešlých článků. V době covidové se ale dost věcí mění a je třeba setsakra dobře číst. My jsme před odletem až tak dobře nečetli…
Nastudovali jsme, že platnost těchto víz se pozastavila a cestovatelé, kteří nemají rodinné vazby v USA, musí dokládat další dokumenty a prakticky znovu o vstup žádat, také jsme si přečetli, že těch s rodinnými vazbami se to netýká. Co jsme už ale nedočetli je, že ty rodinné vazby je třeba před vstupem do země doložit. Takže v krátkosti: Na vízu sice mám uvedeno, že jsem manželka US občana, ale v Curychu před vstupem do letadla jim tato informace nestačila. Totiž rozkaz zněl jasně: “Po všech, co nemají rodinné vazby, chtěj potřebné dokumenty ke vstupu, po rodinných příslušnících doklad o rodinných vazbách.” Kolik z Vás létá na dovolenou s oddacím listem – notabene, když ho máte v češtině? No, neměli jsme nic. Paní byla 15 min. před zavřením gatu dost neoblomná a my jsme jí po projetí googlu mohli nabídnout leda fotky ze svatby.
Co ale Tony našel a co nás nakonec překvapivě zachránilo, byl scan žádosti o Karolínčin rodný list, kde jsem byla uvedena jako její matka. Bingo! Našli jsme “nějaký” doklad o rodinných vazbách s občanem USA.
Letos jsem se tedy do Států dostala díky tomu, že jsem matkou občanky Spojených států. Máš to u mě, Kájo!
Překvapivě, po příletu po nás na imigračním už vůbec nic nechtěli. Asi jim stačilo, že mám na vízu uvedeno, že jsem manželka občana Spojených států ;-). A to jsme mezitím hnali mamku k nám domů, aby nám ofotila všechny doklady, které tam najde – měla na to 11 hodin našeho letu. Díky, mami :-).
