San Francisco
Ikona západní části Spojených států, je po New Yorku druhým nejhustěji obydleným městem USA. Samotné město má pouhých 825 000 obyvatel, ale v celé metropolitní oblasti žije kolem 4,8 mil. obyvatel.
První, co Vás v San Franciscu překvapí, je poměrně chladné počasí. Během roku se teplota pohybuje mezi 7 a 22°C, přičemž červenec se podobá konci našeho září či zač. října. Ráno zima, nárazový vítr a během dne pořádná mlha. Mlha vzniká ve chvíli, kdy studený vzduch z Tichého oceánu narazí na teplý vzduch kalifornské pevniny. Protože v jarním a letním období může mlha zahalit město na celý den, vyplatí se využít tzv. Fog Tracker (to jsme se dozvěděli až poslední den, což je ostatně patrné i z našich fotek..). Kvůli vlivu oceánu, ale i kopcovitému reliéfu se podnebí v různých částech města dost liší. Zkrátka, do San Francisca nejezděte bez větrovky a dlouhých rukávů i nohávů :-).
San Francisco má své kouzlo i z nedalekých výhledů, kdy z mlhy vykukují jen poslední patra nejvyšších mrakodrapů.
San Francisco je dost kopcovité. Nejstrmější sjízdná ulice Filbert street má sklon 31,5%. Za ní zaostává i nejklikatější ulice na světě, Lombard street, se sklonem 27%. Už se vidím, jak tam tlačím kočárek s nákupem a smekám před všemi, kteří tam musí parkovat.
San Francisco je krásné, rozmanité, pankáčské, hipísácké, bohaté a chudé zároveň. Tesly můžete v ulicích počítach po desítkách, stejně jako lidi bez domova.
ChinaTown
Jednou z nejzajímavějších čtvrtí je ChinaTown. Místní asijská komunita má 7x větší hustotou obyvatel než zbytek města a současně je nejlidnatější komunitou žijící mimo území Asie. V místních obchodech nakoupíte opravdu ledacos. Ještě před pár lety se ve výlohách pohupovaly na hácích za hlavu pověšené uzené kachny. Tato výstavka byla ale v roce 2013 zakázána. Kalifornie kromě toho zakázala i prodej, držení, obchodování a distribuci žraločích ploutví, čímž byl ukončen dlouholetý čínský zvyk podávat z nich připravenou polévku. Kalifornie se tím pasovala na jeden z nejprogresivnějších států ohledně ochrany přírody a práv zvířat.
Golden Gate Bridge
Golden Gate Bridge má po Verrazano-Narrows Bridge v New York City druhé nejdelší rozpětí hlavního pole, a to 1.280 m. (U nás je nejdelším takovým mostem Ždákovský most na Orlíku s délkou 543 m.)
Navzdory svému názvu most není zlatý. Nebyl totiž pojmenován podle barvy, ale podle Golden Gate Strait, úžiny, kterou přetíná. Úžina spojuje San Francisco Bay s Tichým oceánem. Je 5 km dlouhá, až 4,8 km široká a 90 metrů hluboká. Slouží jako oceánská brána do přístavních měst zálivu.
Poměrně zajímavá je údržba mostu (v mnohém připomíná údržbu D5 😉 ). Pracuje na ní kolem 200 stálých zaměstnanců a například natírání mostu je nikdy nekončící proces – natírá se zkrátka pořád. Již od výstavby v roce 1937 se používá tzv. International Orange barva (pro zájemce: RGB #c0362c 🙂 ). Vybrána byla pro svoji dobrou viditelnost a také proto, že její teplý odstín se hodí k barvě okolních pevninských mas.
DeAgostini/Getty Images
Národní park Muir Woods
Sekvoje stálezelené (Coastal redwoods, Sequoia sempervirens) jsou nejvyšší živou přírodninou na naší planetě. Dosahují až 115m. Stromy v parku Muir Woods, který jsme navštívili, jsou staré v průměru 500-800 let. Obecně se ale tyto stromy dožívají více než 2 200 let a patří mezi nejstarší živé “bytosti” na zemi. První sekvoje stálezelené se objevily před více než 100 mil. let (dinosauři vyhynuli před 65 mil. lety).
Ale pozor, nejedná se o sekvojovce obrovské (Sequoiadendron giganteum) – to jsou největší stromy z hlediska celkového objemu dřeva a obvodu kmene (nejširší sekvojovec obrovský Boole má v obvodu 34,4 m). Nejstarší sekvoje stálezelené dosahují v obvodu “jen” kolem 9m.
Mezi takovými velikány si člověk připadá opravdu titěrně. Bohužel, z původní rozlohy těchto lesů na celé planetě dnes zbývá pouhých 5%. I proto je vstup do národního parku regulován a prohlídku si je třeba na přesný čas dopředu rezervovat.
The Kom Family 