7,5hodinový přesun z Vernal (Utah) do West Yellowstone (Montana) byl o poznání méně zábavný. Fantastická scenérie, která se nám otevřela hned po přejezdu hranic s Wyomingem, se záhy proměnila v několikahodinovou nudu. Po obou stranách jen vyprahlá placatá krajina s nekonečnými lány šalvěje.
Uprostřed té nudy jsme na opuštěné benzínové pumpě (po 2hodinové jízdě první a na dlouho opět poslední obydlené místo) potkali cyklistu Daniela, který od loňského roku projíždí křížem krážem Spojenými státy. Všechno, co prý momentálně vlastní, si vozí s sebou.
(Pro náruživé cyklisty, jako je třeba Uncle Uzi s Romčou: jeho projetou trasu můžete vidět na Polarsteps nebo ho sledovat na Instagramu – třeba vás to inspiruje 😉 )
Nuda skončila až v podhorském městě Jackson (1900 m n. m), o kterém jste možná slyšeli od Johnyho Cashe (píseň Jackson 🙂 ). Tamní krajina připomíná švýcarská údolí, moc krásné místo.
Přejeli jsme horský hřeben Teton, hranice Wyoming/Idaho, pak Idaho/Montana a jupí – se zapadajícím sluncem jsme konečně dorazili k západní hranici národního parku Yellowstone.
Národní park Yellowstone
Kdo ten pojem nezná, ať zvedne ruku 😉 . Někteří mí známí (aniž by tam sami byli a s určitou mírou pohrdání) dokonce tvrdí, že jsme si právě odškrtli povinnou součást dovolené v USA. Ano, Yellowstone – checked, anebo taky spousta nových informací a zážitků, záleží, jak k tomu kdo přistupuje.
Yellowstone je celosvětově 2. nejstarším národním parkem. Vyhlášen byl v roce 1872, a to pouze rok poté, co tuto oblast podrobně prozkoumala tzv. Washburnova expedice a potvrdila některé z mýt a legend, které se o tomto území vyprávěly – třeba takové, že se tam vaří bahno, nebo kouří z řek :-).
Yellowstone zabíra území cca 9.000 km2 (Středočeský kraj má necelých 11.000 km2). Jeho střed tvoří tzv. sopečná kaldera a supervulkán (aktivní sopka) o rozloze 55 x 72 km (na obrázku dole vyznačeno červeně). Tato obrovská vulkanická struktura vznikla prostřednictvím třech super-erupcí, z nichž poslední proběhla před 630 000 lety.
Termální oblast
Na území Yellowstoneského parku se nachází přes 10.000 rozličných geotermálních jevů (téměř polovina všech jevů na světě). Patří mezi ně:
Gejzíry – např. Old Faithful (Nejvyšší pravidelně chrlící gejzír – výška až 55m, frekvence 44 min – 2h)
Termální prameny – např. Grand Prismatic Spring (největší termální pramen v USA a 3. největší na světě):
tzn. Bublající bahno – např. Fountain Paint Pot (jak pěkně bublá, se můžete podívat na videu tady:
Fumaroly (parní výrony, tj. díry v zemi, z kterých se hrnou více či méně smrduté plyny) – např. Red Spouter :
Kaldera je velmi aktivní území, což ovšem není způsobeno samotnou sopečnou činností, ale především aktivitou podzemní vody a četnými zemětřeseními. (Vědci tu zaznamenávají 1500 – 2500 zemětřesení ročně.) Sopečná činnost (pohyb magmy pod zemí) je v porovnání s nevyzpytatelnou aktivitou gejzírů velmi snadno předvídatelná a momentálně nepředstavuje žádné ohrožení.
Toto vulkanické území nepřetržitě monitoruje sdružení 9 vědeckých institucí, tzv. Yellowstone Volcano Observatory.
Jedním z parametrů sledování je například pohyb zemského povrchu. (Mezi roky 1920 a 1970 se některé části tohoto území zvedly až o 70 cm. Meziročně se území Kaldery zvedne nebo klesne o cca 2,5 cm.) Důvodem opět není pohyb magmy, ale především pohyb podzemní horké vody. Dalšími parametry jsou např. teplota zemského povrchu (monitorovaná satelity z vesmíru), teplota vody, která z tohoto území odtéká, kyselost povrchu, obsah a složení unikajících plynů a spoustu dalších.
Pokud Vám stačí jen průřezově vidět, co park nabízí, rezervujte si na Yellowstone cca 3-4 dny (v tom případě sedíte v autě a co 10-15 minut vystupujete na různých vyhlídkách a okruzích). Jestli si chcete park užít a nemít jen rozsezenou zadnici, pak to chce zabalit sakypaky a vydat se hlouběji do lesů (snad se nám to podaří při nějaké další cestě).
Nepřehlédnutelným místem severní části parku jsou Mammoth Hot Springs (Mamutí termální prameny). Tuto masu hornin tvoří travertin, bílý křídový minerál, který vzniká vyvřením rozpuštěného vápence. Jak název napovídá, nejedná se o žádného pidižvíka:
Ač se to na první pohled nemusí zdát, sopečné území Yellowstonu je kvůli magmatu, který se nachází velmi blízko povrchu, mimořádně aktivní a nebezpečná oblast. Pod tenkou krustou zemského povrchu se nachází obrovské množství horké vody s teplotou dosahující až 98°C (teplota páry vycházející z fumarolů dosahuje až 135°C). V oblasti Norris Geyser Basin je voda navíc silně kyselá (s pH nižší než 1). Umíte si asi představit, jak člověk dopadne, když se pod ním povrch prolomí. I přesto se najdou tací, kteří v honbě za zážitky nutně potřebují obejít všechna varování.
Pro doplnění: Počet úmrtí v oblasti gejzírů a horkých pramenů zde významně převyšuje úmrtí způsobená útokem divokých zvířat. Ostatně právě v těchto dnech probíhá vyšetřování ne úplně příjemného nálezu v Abyss Pool hot spring – více zde.
Překrásné zabarvení povrchu i vody je způsobeno za prvé interakcí světla (rozptyl a absorbce) se samotnou vodou (to především v hluboké vodě, která je díky své vysoké teplotě prakticky bez života) a za druhé odrazem světla od mikrobů, jejichž složení se mění mimo jiné dle teploty prostředí. Mikrobi, kteří v těchto extrémních podmínkách žijí, se nazývají extrémofilové. – pro zájemce více zde :-).
Na termální oblast jsme se podívali i z výšky, když jsme si dopřáli cca hodinový výlet po Biscuit Basin Trailhead:
Severní okruh
Yellowstone samozřejmě nejsou jen “gejzíry”. Severní, tzv. Upper Loop (v cca 2.500 m n. m), poskytuje fantastické výhledy na okolní hory, řeky, vodopády a nekonečně rozlehlé planiny.
Grand Canyon – erozí způsobený 300 m hluboký, 32 km dlouhý a v nejširším místě až 1200 m široký kaňon na řece Yellowstone:
Lower Falls – 93,9 m vysoký vodopád na řece Yellowstone (průtok vody se pohybuje od 20.000 po 240.000 litrů/s):
Tower Fall (40 m vysoký vodopád) a Devil’s Den:
A teď stinná stránka výletu: Historicky nejvyšší počet návštěvníků zaznamenal Yellowstone v roce 2021. Bylo jich 4.860.537. Průměrně tedy 13.316 denně s tím, že návštěvnost v zimních měsících je samozřejmě významně nižší. Asi si tedy umíte představit, s jakými davy se na těch “nejprofláknutějších” místech parku potkáte…
I proto visí na stránkách národního parku (a to dokonce i v češtině) tzv. yellowstoneský příslib (Yellowstone pledge). Shrnuje základní pravidla, která je dobré si před vstupem do parku přečíst, a hlavně se jimi řídit.
Oblast Lamar Valley
K naší velké radosti se Tonymu podařilo koupit vstup i do severovýchodní oblasti parku Lamar Valley, kde je počet návštěvníků limitován – ovšem sami jsme tam rozhodně nebyli :-).
Bizoni nespěchají…
Pár videí s ohromným stádem, ne úplně přátelským bučením a dopravní zácpou zde a nakonec něco málo ze zákulisí (neboť, taková monstra je přeci jen bezpečnější pozorovat zpoza či uvnitř plechu):
Ochrana bizonů v Yellowstonu je jedním z největších triumfů americké ochrany přírody. O tom, jak byli na počátku 19. století bizoni vybíjeni, jsem již psala v 41. týden: Divoký západ, a tak už jen ve zkratce: Z původně 20 až 50 milionových stád bizonů zůstalo na počátku 20. století v celé Severní Americe pouze kolem 1000 kusů (z toho v Yellowstonu pouhých 25). V roce 1902 byl v Yellowstone založen Lamar Buffalo Ranch, kde se během následujících let podařilo zvýšit bizoní populaci až na současných cca 5500.
V současné době je třeba nastavit, jakým způsobem se bude zacházet s migrujícími kusy, které přirozeně opouští hranice parku a občas se k nepříliš velké radosti místních obyvatelů zatoulají i na přilehlé soukromé pozemky.
Velkým problémem bizoní populace v Yellowstone je totiž nemoc zvaná brucelóza (u samic se projevuje především potraty a u samců ztrátou plodnosti), kterou mohou bizoni přenést i na domácí dobytek. Uvádí se, že tuto nemoc má v Yellowstone více než 50 % populace bizonů. (V ČR byla brucelóza vymýcena na konci 60. let, v současné době se zde nevyskytuje.)
Současný management bizoní populace je tedy balancováním mezi dostatečným počtem bizonů pro udržení zdravé populace a určité migrace mimo park, ale ne příliš velkou populací, která by mohla vést k masovým migracím a způsobit přenos brucelózy na ostatní dobytek, ohrozit lidi nebo způsobit škody na majetku.
Dlouhodobým cílem organizací zabývajících se bizoní populací (je jich celkem 8) je docílit toho, aby se bizonům dostalo obdobného “zacházení a úcty” jaké mají volně žijící jeleni (místní jeleni wapiti jsou mimochodem také přenašeči brucelózy) a vysoká zvěř obecně – možná v dalších 50 letech.
Shrnuto podtrženo: Yellowstone není jen hromada selfíček u profláknutých senzací, je to neuvěřitelně zajímavé prostředí s obrovskou přírodní diverzitou. Chcete-li vidět všechno (resp. pouze to), co nabízí oba hlavní okruhy, pak vás čeká přinejmenším 230 km dlouhá trasa a cca 3 dny sezení v autě. Pokud se ale rozhodnete opustit davy a vydat od hlavního tahu dál, pak se připravte na pěší dobrodružství v nekonečné pustině. Jestli se do Yellowstonu někdy vrátíme, tak určitě s plnou polní a rolničkou na batohu. Ale o medvědech a rolničkách někdy příště 😉 .
The Kom Family 