Tento den byl dlouhý a jeden z nejkrásnějších, které jsme na cestě strávili. Z národního parku Yoho jsme během půlhodiny přejeli do parku Kootenay a vydali se na místo nazvané Paint Pots (česky asi nejlépe “hrnce na barvu”).
Místní jílovitá půda je bohatá na oxid železitý a ten jí dodává sytě oranžovou (nebo chcete-li rezavou) barvu. Nachází se zde několik malých malebně zbarvených jezírek.
“Paint Pots” byly pro místní národy Ktunaxa posvátné. Původní obyvatelé zde po dlouhá staletí hlínu sušili, rozemílali na prášek a ten pak smíchávali se zvířecím či rybím olejem. Výslednou hmotu využívali k malování těl, skal či teepee.
Od paint pots jsme se podle řeky Kootenay vydali k Marble Canyon (tam a zpět cca 7km). V roce 2003 zde požár spálil krajinu na popel a o 20 let později zde procházíte nádherně rozkvetlými loukami, které pomalu ustupují silným mladými stromům. Současně se nad tím vším jako memento tyčí staré spálené kmeny. Nádherné propojení.
Řeka Tokumm zde do vápence vytesala fantastická zákoutí a hluboký, ale neuvěřitelně úzký Marble Canyon.
Od Paint Pots stačí popojet 6 km a stojíte na počátku 5,5 km dlouhé Stanley Glacier Trailhead – impozantní trasy, kdy opět procházíte původně spálenou krajinou
a s každým nabytým metrem se krajina otevírá, aby na konci nabídla opravdu nádherný pohled na původně majestátní ledovec Stenley.
Dnes z něj zbývá pouze malá část a i tato část je stále menší a menší a menší a menší…
V těchto místech si vždy připadám nesmírně titěrná a zranitelná, tentokrát jsme to ještě podpořili tím, že jsme nahoru vystoupali až v 7 večer a byli jsme úplně poslední, kdo se tam pohyboval. Naštěstí jsme měli téměř hodinu světla k dobru (území se nachází na západní hranici časového pásma) a to je znát.
Když mi večer Kája ukázala svých 40143 kroků, teprve jsem si uvědomila, jak moc jsem vděčná, že jsme to všichni zvládli 🙂
The Kom Family 