10. týden: školka

Tak a je to tady. Školkový rok zahájen a za děti prý “dobrý” – zdá se, že to bude nadnárodní odpověď :-). Tak ať vám to, děcka, dlouho vydrží..

Školku jsme začali vybírat prakticky ihned po příjezdu, a něco málo jsem tedy naťukla již v 2. týdnu. Většina z vás ví, že obě naše děcka chodily do berounské Montessori, takže jsme všechno směřovali tomu, abychom i zde vybrali “monteškolku”. Po zhlédnutí 6 různých školek a zvážení poměru cena/výkon jsme se ale nakonec rozhodli pro klasickou – také proto, že se děcka můžou během dne vidět. Sice jsou v různých třídách, ale mají několik společných aktivit. Podle zdejších kritérií je Olí (5) předškolák, patří tedy do Kindergarten, zatímco Kája (3) do Pre-school a tyto programy jsou bohužel v naprosté většině školek zcela oddělené.

Mateřská dovolená

Děti tu začínají chodit do školky velmi brzo. V Idahu v podstatě neexistuje zákon, který by všem zaměstnancům(kyním) zaručoval mateřskou dovolenou. Abyste měli zákonný nárok na 12 TÝDNŮ NEPLACENÉ mateřské dovolené (tzn. musí vám držet místo, ale nedostanete ani dolar), musíte minimálně 1 rok pracovat pro firmu s více než 50 zaměstnanci. (Firma nad 50 zaměstnanců se musí řídit federálním zákonem FMLA – Family and Medical Leave Act, který mateřskou dovolenou nařizuje.) V ostatních případech nemáte zákonný nárok na jakoukoliv mateřskou a záleží pouze na vašem zaměstnavateli, jakou má ohledně mateřské interní politiku. Naštěstí tu funguje konkurenční prostředí, takže v rámci firemních benefitů jsou některé mateřské částečně placené, nebo, pokud je zaměstnavatel lidumil, přidá i pár týdnů neplaceného volna navíc.

V praxi to znamená, že velká většina nastávajících maminek pracuje prakticky do dne porodu a do práce se vrací ve 3 měsících věku dítěte. (Samozejmě existují výjimky – někdo jde do práce dříve, někdo zůstává doma i několik let, podle finačních možností rodiny). Maminky často již z kraje těhotenství shánějí reference na chůvy a jesličky (Day-care), což je ostatně jedno z hlavních témat facebookové skupiny místních maminek. Jesličky tu jsou dost často součástí školek, takže dle občasného pláče jsem se ve školkách cítila jak na exkurzi v kojeneckém ústavu. O takhle malé děti se samozřejmě starají lidé se zdravotním vzděláním a v naprosté většině případů jsou od větších dětí oddělené.

Když nad tím vším přemýšlím, tak se vlastně vůbec nedivím, že odsud přicházejí takové vymoženosti, jako jsou pro nás neuvěřitelně “americké” manuály na uklidňování plačících dětí pro zamezení syndromu třeseného dítěte apod. Statisticky vzato zde daleko víc hrozí, že lidem bouchnou saze. Ty ženský prostě ráno musí mazat do práce… :-(.

Ve školce

V našem městě – nevím, jak je to jinde – neexistují státní školky pro děti do 5 let, pouze soukromé. První státní zařízení pro děti je až Kindergarden (naši předškoláci). A vůbec, teď trochu odbočím: v Idahu je povinná školní docházka od 7 do 16 let. Dost populární je tu vzdělávání doma, tzv. homeschooling, přičemž ten stát nijak nereguluje, ani nemonitoruje, což znamená, že děcka nejsou nikde přezkušována (!)

Jedna věc se mi tu hodně líbí, a to je flexibilita. Dítě zapisujete do školky i během školního roku a pokud se rozhodnete školku změnit, pak obvykle stačí dodržet 14 denní výpovědní lhůtu. Ovšem, něco za něco, takže umístit 1 dítě do školky vás tu bude stát něco mezi 10 000 a 17 000 Kč/měsíc (jesličky jsou ještě o něco dražší) a to není všechno. Skoro bych řekla, že tou flexibilitou to končí… Našli jsme jedinou, výjimečnou a nejdražší školku, kde dětem připravovali obědy. Ostatní školky nabízejí max. sváču, naše ani to ne. Tzn. – a teď mluvím o naší konkrétní školce – veškeré jídlo si děcka nosí ve svačinových boxech a pití v plastových lahvích. Děti se ve školce nepřezouvají, denně si nosí batůžky s náhradním oblečením a s přikrývkou na spaní. Ve školce nic nezůstává. Školka má svá hřiště, oddělená podle věku dětí, kde děti tráví veškerý čas venku. Neexistují žádné procházky, ani výlety. (Na jejich obranu, musím přiznat, že procházet se podél silnice x mil doleva nebo doprava zrovna není ideální. Pokud některé školky, výjimečně, zorganizují výlet, tak prosí o doprovod dobrovolníky z řad rodičů. Ano, bezpečnost dětí je tu na primárním místě..) Před nástupem do školky máte povinnost dítě vybavit základními výtvarnými a hygienickými pomůckami v hodnotě cca 700 Kč. Je poměrně standardní, že děti část dne sledují televizi. V naší školce naštěstí až pozdě odpoledne, takže se nás to netýká. Co se péče o děti a denních výukových i hracích aktivit týká, pevně věřím v nadstandard, ale to ukáže teprve čas.

Abych to ukončila pozitivně: První týden se dětem ve školce líbilo, jazykově to zvládají a co se jídla týče – stejně bychom museli Káje vyvařovat bezlepek, takže nás to vaření zas tak neomezuje. Vlastně jsem ráda, že máme kontrolu nad tím, co tam oba baští. No a přiznávám, že první den pár slziček ukáplo, hlavně tedy těch mých… :-).