Jižní Dakota

Území historicky patřilo indiánským kmenům, z nichž nejpočetnější byly kmeny Sioux (vyslovuj [sju], nikoliv [sijux]), a to Dakota, Lakota a Nakota. Mezi představiteli vlády a siouxskými náčelníky byla v roce 1868 podepsána smlouva z Fort Laramie (Fort Laramie Treaty), která měla formálně chránit práva Siouxů, ale po nalezení zlata v Black Hills americká vláda dohodu porušila a vojensky nutila kmeny k přesídlení. Nikterak velká naleziště zlata a diamantů přilákala na území Dakoty vlnu přistěhovalců (často bohužel pochybných mravů).

Nyní je Jižní Dakota s necelými 900.000 obyvateli a rozlohou přibližně 200.000 km² (2,5x více než ČR) čtvrtým nejméně osídleným státem USA. Hustota zalidnění činí pouze 4 obyvatele na km².

Instrukce, kterou jsme před cestou dostaly, byla: “Až vystoupíte v Rapid City z letadla, jeďte hodinu směrem na východ. Mezi letištěm a rančem nebude vůbec nic.” A taky že nebylo. Na odkazu Circle View Guest Ranch, kam jsme měli namířeno, je video, které mluví za vše 🙂

Tonyho sestřenice Amy se z Boise (hlavního města Idaha) přestěhovala do Jižní Dakoty před více než 20 lety. Spolu s manželem Philem zde nabízejí ubytování (nesmírně útulný bed&breakfast s absolutně famózní snídaní) a starají se o 150hlavé stádo krav, oslíky, pávy, slepice, psy a kočky. Vychovali 3 skvělé děti – nyní mezi 15-18 lety, které týdně dojíždí do 3h vzdálené střední školy.

Nejbližší město Interior má 50 stálých obyvatel. Jsou v něm 2 kostely, hasičská stanice, benzínová pumpa s restaurací se 4 stoly a Food Truck Katie’s Kantina s luxuními tacos (což je projekt Katie, sestry Amy, která se tam nedávno také přivdala).

V těchto místech se teploty pohybují mezi -35 a 40°C. Země je velmi málo úrodná, takže místní se spoléhají především na příjmy z prodeje krav. Když na jaře krávy zabřeznou, ze 150hlavého stáda se stává přibližně 300hlavé. Některé mladé krávy zůstávají, ale většina jde na prodej. Označování krav, veterinární prohlídka, očkování, kastrace býků – vše probíhá odchytem lasem a povalením na zem. Každá přítomná osoba má svou úlohu a proces musí být velmi rychlý – představuji si to obdobně jako při závodech Formule 1, protože krávy stráví na zemi max. 90 sekund.

Stáda jsou celoročně venku a hlavním úkolem místních kovbojů je zaručit, aby měla přes zimu dost potravy. K uživení jedné krávy je třeba přibližně 30 acres (pastvina o rozloze cca 350m na 350m), některá stáda mají 600 ks i více, tak si představte, jak musí být území rančů rozlehlá.

Jsou zde také naleziště drahých kamenů – někdo, jako třeba Tony, si svůj kámen najde během pár minut, jiným se to nepodaří za celý život. Tony si svým nálezem vysloužil obrovskou popularitu a když jsme pochopili, jak fantastický to je úlovek, rozhodli jsme se jej nechat těm, co jej docení. Bude se prý jmenovat “Tony’s Rock” a bude se vyjímat na ranči ve vitríně.

Obrovskou radost nám udělal výlet na koních – a co mě zaujalo – koně se prý umí bravurně vyhýbat kaktusům – což na druhou stanu neplatí u místních řidičů, takže je dobré pořídit si do pneumatik těsnící tmel. Ten se zde prodává po barelech.

Kolem ranče protéká White River. K řece jsme dojeli během návštěvy ranče, který vlastní Katie s manželem. Voda odplavuje sediment z Badlands (více dále) a během léta se mění v jílovitou kaši.

Badlands

Město Interior je vstupní bránou do Národního Parku Badlands. Místu dali název původní obyvatelé z kmene Lakota. Označení Mako Sica znamená Špatná země – kvůli drsnému terénu a nedostatku vody. Badlands vznikly před cca 75 mil. let na místě původního moře. Eroze zde vytvořila dramatické skalní útvary, kaňony a barevné vrstvy sedimentů. Park je jedním z nejbohatších nalezišť fosilií pradávných savců – koní, psů, nosorožců… Překrásné místo!

V parku se natáčely slavné filmy jako Tanec s vlky, Armageddon nebo Bouřlivé srdce.

Black Hills National Forest

Již vloni jsme si vyzkoušeli, že všechny věci potřebné pro kempování – stan, hamaka, spacáky, karimatky, vaření – se nám vejdou do jednoho lodního vaku, a tak jsme, téměř dokonale vybaveni, vyrazili spolu s celou rodinou kempovat k Sheridan Lake.

S radostí a vděčností jsme pak využili všech vymožeností, které přivezli všichni ostatní, a užili si vody, lesa, spousty dobrého jídla i rychlých kol.

Mount Rushmore

Mount Rushmore je od kempu South Sheridan Lake vzdálený necelou půlhodinu jízdy a je jedním z nejikoničtějších symbolů USA.

Nápad se zrodil z iniciativy historika Doane Robinsona, který hledal projekt, který by do Jižní Dakoty přilákal turisty. Oslovil sochaře Gutzona Borgluma s tím, že by rád na vhodné místo vytesal obrovské sochy hrdinů jako byli Chief Red Cloud, Buffalo Bill Cody, Lewis and Clark a legandární Siouxští válečníci. Sochař mu tehdy v roce 1924 zdvořile, ale důrazně odpověděl, že jeho celoživotním dílem nebude ztvárňování regionálních hrdinů, ale, že takový projekt si žádá téma národní povahy a historického významu. Do kamene byly tedy vytesány hlavy 4 velkých amerických prezidentů – George Washingtona, Thomase Jeffersona, Theodora Roosevelta a Abrahama Lincolna.

Práce byly zahájeny v roce 1927 a jedním z významných důvodů jejich realizace byla právě probíhající hospodářská krize. Sochař Gutzon Borglum tak mohl zaměstnat 400 dělníků na dobu 14 let.

V roce 1941 bylo dílo dokončeno, a to především kvůli vstupu USA do 2. světové války, kdy bylo nutné soustředit pozornost i finanční prostředky jinam.

Pro zajímavost:

• Každá hlava je vysoká cca 18 metrů, nosy měří kolem 6 metrů a oči mají průměr téměř 3 metry.
• Při práci bylo odstraněno zhruba 450 tisíc tun kamene, většinou pomocí dynamitu, a jemné detaily se pak vyřezávaly pneumatickými kladivy.
• Borglum původně plánoval ztvárnit postavy od hlavy až po pas, ale projekt se z finančních a časových důvodů zkrátil jen na hlavy.

Mount Rushmore stojí na území Black Hills, které má pro indiánský kmen Lakota posvátný význam. Jak jsem psala na začátku, toto místo bylo původně indiánským kmenům zaručeno smlouvou z Fort Laramie (1868), po objevu zlata jim jej ale americká vláda odebrala. Proto je monument v očích mnoha původních obyvatel symbolem porušení smluv a kulturního zneuctění. V 70. letech uspořádalo hnutí American Indian Movement přímo na hoře rozsáhlé protesty.

Mount Rushmore navštíví ročně kolem 2 milionů lidí, tak jsme tam byli taky…

Crazy Horse

Památník Crazy Horse vznikl z iniciativy indiánského náčelníka Henry Standing Bear, který v roce 1939 oslovil sochaře Korczaka Ziolkowského (pracoval na hoře Rashmore), aby vytvořil monument na počest legendárního válečníka kmene Oglala Lakota. Chtěl tak ukázat, že i indiánské národy mají své hrdiny hodné obrovských soch.

Práce začaly v roce 1948. Aby projekt zůstal v indiánských rukou, odmítl Ziolkowski vládní financování a spoléhal se pouze na dary a vstupné.

I po více než 75 letech je památník stále nedokončený, ale stal se symbolem kulturní hrdosti, nezávislosti a vytrvalosti. Po sochařově smrti v roce 1982 pokračuje na projektu jeho rodina.

Socha má po dokončení měřit 172 metrů na výšku a 195 metrů na délku – to by z ní udělalo největší sochu na světě. Gesto ruky má symbolizovat slavnou odpověď náčelníka Crazy Horse na otázku bělošského trapera: „Kde je tvá země?“ – Crazy Horse údajně ukázal a řekl: „Moje země je tam, kde leží moji mrtví.“